Knižní objevy za rok 2017

Někteří z vás si možná pamatují, že obdobný článek už párkrát vyšel na mém předchozím blogu. A protože knížky jsou stále podstatnou součástí mého života, rozhodla jsem se tenhle formát neopustit a vydat ho i letos. V roce sedmnáct jsem tolik nečetla, abych se přiznala, na podzim jsem neměla chuť už vůbec. Ale v prosinci jsem se zase pořádně rozečetla a teď si jedu jednu knihu za druhou. Tak se pojďme podívat na ty, které jsem loni přečetla a oslovily mě.

> Dopisy na konec světa - Ava Dellaira - na začátku ledna jsem si tak přišla do školy a na lavici mi leží jakýsi zabalený dárek. Když jsem ho otevřela, byla tam právě tahle knížka a u ní vzkaz od kamarádky, že jí četla a myslí si, že by se mi mohla líbit. Zpočátku mi vadilo, že je to formou dopisů. Ale nakonec mě začala vážně bavit a můžu jí jedině doporučit, pokud chcete něco trochu na oddech.

> 1984 - George Orwell - tohle už je poněkud náročnější četba a myslím, že ten titul každému něco říká. Trvalo mi trochu déle, než jsem jí přečetla, protože je vážně nutnost během ní přemýšlet. Konec mě hodně překvapil a šokoval. Je to jedna z knížek, které by si člověk opravdu měl přečíst.

> Zločin a trest - F. M. Dostojevskij - tuhle knihu mi kamarád doporučil, když viděl, že čtu Orwella. Přečíst Zločin a trest mi upřímě trvalo ještě déle, ale opět to stálo za to. Ačkoliv je to (pro mě) složitě napsané, je to napsané skvěle - všechny ty charakteristiky postav, jejich pocity, psychologie. Stejně tak, jako u předchozího titulu, mě překvapil konec. A trochu mě mrzel, protože ta dívka by si zasloužila něco mnohem lepšího.

> Ten, který si všímal - Andy Andrews - a zase trochu té mojí oblíbené psychologie. Nebojte se, není to nic složitého a člověk si při tom uvědomí spoustu věcí. Je to ve formě příběhů, kde každý řeší nějaký problém - v rodině, v práci, sám v sobě - načež se objeví stařec, promluví dotyčnému do duše, ukáže mu jinou perspektivu. Určitě to stojí za to, podívat se do té knížky a na život tou jinou perspektivou.

> Milk and honey - Rupi Kaur - ach ano, já taky. Rozhodně žádné překvapení, avšak já si jí běžela koupit (v angličtině! podotýkám, překlad mi nepřijde úplně atraktivní) hned, jakmile jsem viděla pár básní. Narozdíl od roku 16 jsem v té sedmnácte tolik poezie nečetla, ale díky téhle knížce se k ní zase vrátila. Hrozně mě baví ty kraťoučké výkřiky do prázdna, kdy si uvědomíte, jak šíleně pravdivý to vlastně je. A že v tom nejste sami. (koupila jsem si rovnou The sun and her flowers, ale v té jsem se zase tolik nenašla.)

A jaké jsou vaše knižní objevy? Sem s nimi!